sobota 27. srpna 2016

První setkání s Fiama Nerra

Vrtulník dělal ohromný rachot, ale Lara ho téměř nevnímala. Adrenalin se jí hrnul do žil stejným tempem, jakým se přibližovala k Velké čínské zdi. Jeden z divů světa nejspíše ukrývá mocné tajemství, které jen čeká na to, až ho někdo objeví. Nedávný dopis od jednoho z jejích přátel z archeologických kruhů, v němž se psalo, že celá skupina zemřela díky neznámé a nejspíš magické síle, opět probudil její vrozenou zvědavost. Možná, že legendy o Xianské dýce nebyly úplně smyšlené.

Vrtulník zaujal vhodnou polohu a Lara vypustila ze dveří lano, které se z hřídele rychle začalo odmotávat. Pilot jí přátelsky pokynul rukou v gestu, v němž pochopila, že jí přeje mnoho štěstí. Oplatila mu sebevědomým úsměvem. Zkontrolovala, jestli jí správně sedí popruhy a nasadila si na oči sluneční brýle. Když lezla po laně směrem k jeskyni u čínské zdi, její hladina adrenalinu dosáhla téměř vrcholu. Bylo jí jasné, že stojí na pokraji dalšího unikátního objevu, a rozhodla se dojít svého cíle, ať to stojí cokoliv.
Lara se sotva stačila vydýchat z maratonu, který absolvovala před několika minutami. Musela si připustit, že starověcí čínští stavitelé byli skutečně důmyslní a najednou jí bylo jasné, proč Xianskou dýku zatím nikdy nikdo neobjevil. Nebylo to možné, pokud člověk neměl správně vyvinuté a trénované reflexy a výbornou fyzickou kondici. Bez toho by Lara zůstala napíchlá na některé z ostnatých zdí nebo by skončila zavalená obrovskými kameny, jako evidentně mnoho dobrodruhů před ní.

Vzrůstající nebezpečí v ní ovšem probuzovalo ještě větší touhu hnát se za pokladem a stejně tak cítila, že je na správné stopě. Její "tombraiderovská" praxe ji naučila několik pravidel, a jedno z nich bylo, že hromada pastí nestojí v cestě bezdůvodně, ale skrývá něco mocného a tajemného.

Na rozdýchání ovšem nikdy nepotřebovala moc času. Její zrak spočinul na dominantních dveřích, které se velice podobaly těm z vyprávěných legend o Xianské dýce. Majestátní rudé dřevo bylo detailně zpracováno a zlaté ornamenty na nich připomínaly zvláštní symboly. Lara se s nimi doposud setkala jen v legendách. Na jedné straně dveří byl otvor. Jako by sem měl patřit nějaký klíč...

Dosavadní ticho prořízl ohlušující zvuk střílejícího samopalu. Zatímco nezkušený člověk by zůstal jen zmateně stát a netušil by, co se děje, Lařiny reflexy stihly zareagovat včas a během půl vteřiny se po zvuku otočila. Samopal držel obrovský chlap v černém oblečení, který se jí právě skokem z malé jeskyně pokoušel srazit k zemi. Lara ovšem byla rychlejší a stihla uskočit, takže hromotluk se jen krkolomě svalil na zem a zůstal na ní omráčeně sedět. Samopal se mu odkutálel. Lara tasila pistole a namířila mu na obličej.
"Prosím za prominutí, pokud tohle je jen váš způsob, jakým otevíráte dámě dveře."
Teprve teď si mohla hromotluka pořádně prohlédnout. Měl snědou kůži a tmavé oči, jako mívají lidé s italskými kořeny. Jeho hábit byl celý černý, typick příslušníky nějaké náboženské sekty.
"Chaha. Ale jistě. Se samopalem na mém kroužku na klíče."
"Ale teď už ne. Takže spusťte."
"Kupodivu... se nechováte jako byste měla mnišskou krev." Muž seděl opřený o dveře a zřejmě si při pádu poranil ruku, protože trochu zavrávoral pokaždé, když se o ni pokoušel opřít.
"Chápu to tak, že "kupodivu" je moje plus. Takže mi vyhovte ohledně té dýky. Dlužila bych vám život."
"Tyhle dveře čekají na toho pravého, který přijde v pravý čas a pak ostří dýky poctí srdce těch, kdo věří. Takže pokud se také nezavážete slibem oddanosti..."
Při těchto slovech bylo jasné, že chlapa odhadla docela dobře. Zřejmě je to člen nějaké divoké sekty.
"A to jak?" nadhodila.
Chlap ovšem vytáhl malou, stříbrnou lahvičku, otevřel ji a pozvedl k přípitku. "Na hříchy a štěstí Marca Bartoliho!" Lahvička se převrátila do jeho úst a vzápětí se jeho tělo začlo zmítat v bolestivé křeči. Celá agonie trvala jen několik vteřin a pak se lahvička od jedu skutálela z chlapovy ruky a zachrastila na kamenném schůdku.
"Takže zatím ještě ne..." řekla si Lara pro sebe. Pistole nacvičeným pohybem umístila zpátky do pouzder a zaměřila se na místo, odkud na ni chlap vyskočil. Všimla si poněkud zašlého, ale přeci jen funkčního notebooku.
Stačilo jí jen několik minut, aby si dohledala patřičné informace. "Aha! Gianni Bartoli. Via Caravelli, Benátky."
Vypadá to, že není sama, kdo se o dýku zajímá a nedávná zpráva o smrti archeologické výpravy, která zde dělala vykopávky, zalarmovala i skupinu okolo někoho jménem Marco Bartoli. Jestli se má Lara dozvědět víc, bude se muset na Via Caravelli velice rychle vydat.
___________________________
>> Další kapitola
Zpět k rozcestníku Tomb Raider 2 - Příběh
Zpět k rozcestníku Tomb Raider 2

Navigace: Tomb Raider 2 - Příběh

6 komentářů:

  1. Napsané to máš velmi krásně a poutavě! Až jsem dostala chuť si tento díl opět zahrát :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Wow fakt luxus! Hrozně se mi líbí, jak originálně si psaní příběhu v TR pojala. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkně napsáno, to se pozná člověk, co má hodně načteno (a má talent, off course :-). A btw... další gameplay s komentářem bude? Mi se u toho vždycky tak dobře večeřelo :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojky. Díky moc za pochvalu.
      Víš, já bych strašně moc ráda. Ale delší dobu se mi nedaří spustit program, ve kterém jsem to stříhala. Budu si muset obstarat nový a to dnes opravdu není levná záležitost. Strašně ráda bych přidala videa, ale prosím o strpení, než se mi podaří vyřešit tenhle technický problém :(

      Vymazat
    2. Ou, tak to je jasné, to chápu. Každopádně tvoje komentované gameplaye jsou parádní, je to zážitek se na ně dívat ;-)

      Vymazat