sobota 27. února 2016

Kde má sakra copánek??

"Kde má copánek?!" byly mé první dojmy, když jsem poprvé spustila hru Tomb Raider: Legend. Naprosto mě překvapilo, že jsem místo klasického vlajícího copu na Laře viděla poskakovat docela legrační culík. A vůbec celá Lara byla jiná a to se mi zpočátku nelíbilo, takže můj postoj ke hře byl spíše skeptický, protože jsem byla zvyklá na tyrkysová trička. Po pár minutách jsem si ale na culík zvykla a po první misi, když jsem si prošla sídlo Croftů, jsem začínala být trochu optimističtější a docela i zvědavá. Nakonec jsem došla k názoru, že sedmé pokračování nosí podtitul Legenda právem. Po Angel of Darkness, kdy se podle mnohých měla Lara stát pouze záležitostí minulosti, bylo její jméno vyzvednuto z vlastní hrobky, aby se sličná dáma mohla vrátit v novém kabátku a v plné síle. Eidos sebral Core Designu práva na hru a život známé archeoložky vložil do rukou Crystal Dynamics. Ti byli postaveni před důležitý úkol. Přesvědčit všechny fanoušky hry Tomb Raider, kteří byli pořád plní dojmů z negativních recenzí; protože Angel of Darkness se podle hodnocení příliš nevyvedla (fanoušci by s vámi - včetně mě - ovšem nesouhlasili), respektive nepodařilo se prodat počet her, který byl v plánu; že Lara Croft může opět těšit hráče svými ladnými pohyby a navrátí se k nim zpátky jako dřív.

S Legend přichází i celá řada nových schopností.
Sedmý díl Tomb Raidera byl v období rané tvorby téměř dva roky. Přišel duben roku 2006 a nebýt stříbrného nápisu Tomb Raider na obálce hry, možná by si hráči ani neuvědomili, že se na ně z pultů herních obchodů culí jejich oblíbená dáma Lara Croft. Už totiž neměla modré tričko a dlouhý copánek. Ale zato měla spoustu jiných vymožeností, díky kterým se jí podařilo vyšvihnout se nahoru. Už sice nebyla na vrcholu, ale alespoň nezapadla do propadliště dějin herní popkultury, jak se mnozí obávali. Lařin vzhled byl pozměněn. Pomáhal jim k tomu ale i původní tvůrce Lary, takže tak úplně hrozná změna to být nemohla. Vypadá trošku moderněji, je složená z tolika polygonů, z kolika se dříve skládal celý level, umí o dost víc vylomenin a má na sobě o dost míň oblečení. Tehdejší engine trval na realističnosti postav, takže i TR musel jít s dobou. Lara vypadá reálněji než kdy dřív. Na nohách jsou patrné svaly, na zádech se jí rýsují obratle a oči už nemá tak zvláštně nepřiměřeně velké k obličeji a zvolila i o něco decentnější líčení. Naučila se spoustu nových pohybů, přidala si několik hraček do arzenálu a seznámila se s novými přáteli. Za velice pozitivní věc považuji "rozvedení" postavy Zipa, který se objevil v TR: Chronicles a dále mu již Core Design nepřikládal nějakou větší váhu. Takovou jeho obdobou měl být Bryce v Tomb Raider filmu, který vyšel současně s Angel of Darkness. V Legend se Zip ale vrací a stává se Lařiným společníkem na dálku, jejím technikem a přítelem a k němu se přidává i Alister, tentokrát odborník přes jazyky a historii. Ačkoliv Lara vždycky byla na svých dobrodružstvích spíše sama a spoléhala jen na své nohy a schopnosti, tentokrát je s přáteli ve spojení po celou hru. A oni někdy až moc mluví. Z mikrofonu se často ozývají jejich hlasy a až vroucně se nám pletou do práce. Vrátíme se i do zámečku Croftů (ačkoliv tady se ze Surrey přesuneme do Cornwallu) a tady s námi bude i starý dobrý přítel Winston. Jen už nám nebude stát za zadkem na každém kroku a nebude s sebou nosit tác s konvičkou, aby si z něj následně udělal štít. Což je tedy trochu škoda. Zůstaly mu alespoň roztomilé šosíky a smířlivý výraz ve tváři.

Vedle klasických "hrobkových" misí se občas ocitneme
i v moderním mrakodrapu. Což v TR taky není neobvyklé.
Chvíli jsem si zvykala i na nový herní engine. Byl tedy o dost jiný, než na co jsem byla zvyklá, ale žasla jsem. Prostředí je vskutku úchvatné a když se do toho pustí ta příjemná hudba, je to skutečně zážitek. Soundtrack považuji za jednu z nejsilnějších stránek hry, protože je skutečně povedený. Pro každou lokaci byla nahrána jiná hudba a třeba ta z Nepálu mě skutečně srdečně oslovila. V jednu chvíli hraje klidně a pomáhá vám užívat si krásné prostředí, vzápětí se promění v živější a akčnější, protože je potřeba chopit se dvojčátek a poradit si s protivníkem. Další příjemné plus je, že Laře zůstal její pověstný opasek s dvojicí pistolí. Už to nejsou "devítky", ale tvůrci se nechali inspirovat filmovým TR a strčili Laře do ruky RGB Machy . Opasek disponuje také mnohem větším arzenálem. Lara si k němu připnula i čtveřici příručních granátů, dalekohled nebo magnetický hák, který bude potřeba používat při využívání Lařiných schopností, kdy bude nějaká propast větší a obyčejné skoky nebudou stačit, a také jako pomocník při řešení puzzlů a hádanek (kterých není zrovna málo). S jeho pomocí můžeme strhávat objekty, vytahovat je nebo se za ně zachytit.

Dost bylo chvály. Legenda umí taky trochu zklamat. Zejména typičtí TR hráči si asi nejvíc budou klepat na čelo při řešení puzzlů, které jsou skutečně velmi jednoduché. Možná se Crystal bál, že kdyby byly příliš těžké, hráčům by se nechtělo stát na jednom místě půl dne a hledat jednu spoušť nebo logicky přemýšlet nad tím, kam posunout kterou kostku. Dalším negativním prvkem je herní doba, oproti ostatním dílům tedy skutečně krátká. Čeká nás osm misí, místo obvyklých patnácti až osmnácti a ačkoliv jsou poměrně velmi rozsáhlé, každá vám zabere zhruba hodinu nebo hodinu a půl hraní, což kolikrát dokázal i jeden zapeklitý level v některém ze starších TR. Herní doba tak nebude delší než deset hodin a staré časy, kdy jsme se týden lopotili nad levely, sbírali artefakty, tahali páky a překonávali pasti a ve finále pak měli pocit štěstí a dobře odvedené práce z konce, jsou pryč. Než se stihnete rozkoukat, bude konec a skutečnost, že hra se počítá na procenta, nás znalé tombraiderovce úplně neuspokojí. Osobně bych brala více misí a levelů, než možnost procházet jednu misi čtyřikrát dokola, abych posbírala všechny poklady a viděla tak odehraných sto procent. Možná hráči, kteří TR tak dobře neznali se s tím spokojí, ale milý Crystale, já se rohlíkem opít nenechám. To, že mi pak dohrání na dalších padesát procent zabere dalších pět hodin, není pro mě to samé jako kdybych se do příběhu pořádně vcítila a do detailu si ho prošla.

Boj se neomezuje jen na střílení, ale můžeme protivníky
zkopat, podrazit jim nohy nebo se od nich odrazit.
 Na druhou stranu, komu se bude hra zdát lehká, může se pustit do Time Trialů, které vás donutí sáhnout si až na dno svých (Lařiných) sil a doslova prolítnout určitý level jako střela během určeného časového limitu. Díky nim se nám budou odemykat bonusy ze hry, nějaké scénáře, životopisy postav nebo outfity, kterých je zde okolo třiceti. Je libo plavky, mokasíny nebo bundu? Máme všechno. Dokonce si můžete zahrát i jako Amanda.

Lze si ve hře zvolit obtížnost, což je docela novinkou, protože předtím jsme hráli všichni nastejno. Tady si můžeme vybrat ze tří obtížností z nichž každá znamená většinou to, že čím obtížnější úroveň jsme si zvolili, tím větší část zdraví nám ubude při přestřelkách. Někdy je to o chlup, protože Lara může mít u sebe jen tři lékárničky a pokud na ni útočníci střílí ze všech stran, jsou všechny tři najednou pryč. Boje taky probíhají jinak. Máte tu šanci protivníka zkopat, podrazit mu nohy, nebo se od něj odrazit a střelit ho mezi oči.

Příběh není sice nijak převratný, ale zase neurazí. Na to, že se Lara vydává po odkazech svého otce, jsme byli zvyklí už dřív. Tentokrát se do příběhu vloží i Lařina matka. Úvodní cutscéna začíná ztroskotáním letadla s Larou a její matkou v Nepále a následně je Lařina matka pohlcena jakousi silou, kterou Lara nevědomky spustí, když se dotkne trosek okolo spadlých. To, že se právě dotkla Excalliburu, bájného meče krále Artuše, zatím jako sedmiletá netuší. Tento meč byl roztříštěn a sedm jeho kousků se nachází v různých částech světa. Lara se musí obrnit náboji a důvtipem, aby se k nim dostala. Víc prozrazovat nebudu, protože bude lepší, když si na to v té krátké hře přijde každý sám.

Příběh odhaluje skrytou část Lařiny dávné minulosti.
K TR vždy patřily i dopravní prostředky. Někdy jich bylo v jednom díle dokonce několik. Tady se projedeme na motocyklu. Budeme muset ale zvládnout řízení i střílení najednou, protože během pronásledování džípu s Anyou a napodruhé vlaku v Kazachstánu se nám v tom bude pokaždé někdo snažit zabránit. To mě stálo obrovskou sálu nervů, jelikož někdy se to obojí zvládnout prostě nedá. Nehledě na to, že občas Lara úplně nesmyslně umírala při narážkách do menších překážek, aniž by byla úplně rozjetá, nebo naopak narazila do neviditelné překážky. Systém checkpointů taky není úplně ideální. Možnost uložit si hru na mnou zvoleném místě postrádám, protože takhle se vždy objevím tam, kde mi naposledy problikl checkpoint a to mi úplně nevyhovuje. Jsem zvyklá hrát stylem krok-save-krok-save, takže když jdu zabít bosse, jsem zvyklá si ukládat hru i během souboje, protože vím, že tak bude napůl mrtvý, když něco náhodou selže, zatímco takhle, pokud Lara umře, objeví se zase před bossem a můžeme to dělat celé znova.

Přesto musím říct, že Laru Croft se celkem dobře podařilo reinkarnovat a série dostává pozitivní a příjemný druhý dech. Opět se zapisuje do srdcí fanoušků a i pro mě byl Legend jedním z prvních dohraných dílů, takže i já k ní mám srdečný vztah. Ačkoliv se zde vyskytuje nejedna chybka a nachází se zde spousta prvků, které mi nevyhovují nebo které bych chtěla vidět udělané jinak, přesto musím uznat, že hoši ze studia Crystal Dynamics odvedli jistě skvělou práci a byl by hřích toto "artušovské" dobrodružství nezkusit. Ke kladům rozhodně patří krásné prostředí a nová výbava, s níž je možno řešit konkrétní situace ve více perspektivách. Na druhou stranu mi příběh TR Legend moc k srdci nepřirostl, protože je na můj vkus až trochu moc přitažený za vlasy. Byla jsem spokojená s tím, že Lara našla nějaké vodítko a vydala se po konkrétním artefaktu, jako tomu bylo dosud, než aby hledala ztracené rodiče a pořád se rýpala v minulosti. Herní doba určitě taky mohla být lepší a z ovladatelnosti hry mi někdy pěnily nervy, až jsem si myslela, že už to nezapnu. Pánové v mikrofonu mi taky nemuseli tak často kecat do práce. Ale když si na to všechno člověk po chvíli zvykne, vznikne z toho jedinečný titul, který si podnázev Legenda jistě zaslouží.
_________________________

Zpět k rozcestníku Tomb Raider 7

Navigace: Tomb Raider 7

4 komentáře:

  1. Krásně sepsaná recenze. Souhlasím defakto se vším, co jsi zde napsala. S klady i zápory. Jen ty checkpointy mi nijak nevadily. Jakožto konzolový hráč jsem byla zvyklá, že po umření musím určitou část opakovat znova... neboť to v té době měla snad už každá druhá hra, takže pro mě to žádná novinka nebyla. ;) Ale moc dobře si ale pamatuju, jak jsem ve starých dílech ukládala hru za každým rohem. :D Tady nás ale nutí se s tím vypořádat jak se sluší a patří... či jak to říct. Žádné ukládání uprostřed souboje s bossem, ale hezky "naférovku". :D
    V té době jsem se s Larou teprve sbližovala a Legend byl teprve druhý díl, který jsem po AoD dohrála až do konce. Takže jsem si Laru zamilovala až po její změně... proto jsem nemohla pocítit tu změnu, jakou zažili milovníci klasického TR (znalosti klasických dílů jsem si doplnila právě až po Legend), ale jelikož jsem se zamilovala do Lary až v její nové podobě... chovám k ní samozřejmě daleko větší city, než k té klasické a její příběh se mi líbil... i když se týkal Lařiny matky. :) Se Zipem a spol. jsem se spřátelila také velice rychle, ale je pravda, že občas to jejich pindání lezlo nemálo na nervy. Naštěstí s námi v Under. u "necestovali". :D

    Jinak délka mohla být tedy o dost delší a obtížnost puzzlů taktéž náročnější.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já právě měla dohranou TR5, pak Legend, pak TR2 a pak AoD a pak ten zbytek :D Takže pro mě díky tomu byla Lara pořád jedna a ta samá, žádná crystalová nebo coreovská. Jsem za to docela ráda :D

      Vymazat
  2. Tak já samozřejmě taky nerozlišuju Laru na crystalovou nebo corovou. K oběma chovám stejnou náklonost a lásku... však každá má své plusy a mínusy. Každá je něčím výjimečná. ;) Jen chtěla podotknout, že jsem nemohla pocítit ty změny, kterou zažili hráči prvně klasických dílů (a to je i důvod, proč mi některé věci v TR:L třeba nevadili, zatímco jiným ano ;))... on totiž i AoD byl už o dost jiný než starší díly. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však ano, díky tomu v tom taky nedělám rozdíl :)

      Vymazat